Proces inkubace ptáků: Jak dlouho trvá, než se vejce vylíhnou? Nest Swing Inc.

Zadejte svou e-mailovou adresu do pole níže a získejte ty nejúžasnější příběhy a videa o zvířatech každý den přímo do vaší schránky.

Viděli jste někdy ptáka sedět na hnízdě a čekat, až se z něj vylíhnou vejce? Pokud ano, byli jste svědky inkubace. Ptáci se rozmnožují kladením vajec a sezením na nich, dokud se nevylíhnou. Doba inkubace se u jednotlivých druhů liší. Proces inkubace ovlivňují faktory, jako je okolní teplota, vlhkost a hrozba predátorů. Jak dlouho trvá vylíhnutí vajec? Vzhledem k tomu, že na světě existuje více než 10 000 různých druhů ptáků, odpověď na tuto otázku není tak jednoduchá, jak se může zdát.

©MriyaWildlife/iStock přes Getty Images

Inkubace začíná nějakou dobu poté, co samice snese oplodněné vajíčko. Některé druhy ptáků zahajují inkubační proces po snesení prvního vejce ve snůšce. Jiné čekají s inkubací vajec, dokud nesnesou druhé vejce. A některé druhy čekají, dokud nenaskladou všechna vejce ve snůšce, než začnou s inkubací. Všechny tyto strategie mohou mít své výhody i nevýhody. Obecně však lze ptačí vejce po určitou dobu skladovat za správných podmínek, než začne inkubace.

Pokud pták začne snášet vejce po snesení prvního vejce, mohou se vejce vylíhnout postupně. Ptáci, kteří začnou snášet vejce po druhém vejci, pravděpodobně budou mít dvě mláďata, která budou větší a silnější než třetí nebo čtvrté. Ptáci, kteří čekají s líhní všech vajec současně, pravděpodobně nakonec vylíhnou všechna vejce přibližně ve stejnou dobu a mláďata budou mít podobnou velikost a sílu.

Ať už druh používá jakoukoli metodu inkubace, je pravděpodobně ta nejlepší pro přežití jeho potomků. Například ptáci žijící na zemi, kteří se po vylíhnutí musí rychle pohybovat, se mnohem lépe vylíhnou najednou, než aby se několik dní toulali. Ptáci, kteří začínají klást mláďata v chladném počasí v otevřených hnízdech, s větší pravděpodobností začnou ihned hnízdit, i když to znamená, že jeden nebo více jejich potomků bude v nevýhodě, protože se vyvinou o den nebo dva později než jejich sourozenci.

Inkubace trvá od 11 dnů do téměř tří měsíců, v závislosti na druhu. Obecně platí, že menší ptáci potřebují k dokončení inkubace a vylíhnutí vajec kratší dobu než větší ptáci. Existují však výjimky z tohoto pravidla. Zde jsou inkubační doby pro několik známých skupin ptáků.

Největší skupinou ptáků jsou pěvci, kteří patří do řádu pěvců (Passeriformes). Do tohoto řádu patří více než polovina všech známých druhů ptáků. Pěvce nejčastěji vnímáme jako zpěvné ptáky a do této skupiny patří i mnoho nejmenších druhů ptáků. Možná si myslíte, že nejmenší pěvci mají kratší inkubační dobu, ale není tomu tak. Kolibříci inkubují vejce v průměru 14 dní, zatímco někteří pěvci a pěnkavy inkubují vejce pouze 11 dní. Většina pěvců vyskytujících se v mírných oblastech má průměrnou inkubační dobu 12 až 15 dní. Některé druhy, včetně některých tropických muchomůrek, inkubují vejce mnohem déle, 17 až 26 dní.

Drůbež je z hlediska chovu a reprodukce pravděpodobně nejdůkladněji prozkoumaným druhem ptáka. Domestikovaná kuřata, vyvinutá z divokých ptáků před mnoha staletími, se od snášky vajec do vylíhnutí dožívají průměrně 21 dní. Mnoho domácích plemen kuřat bylo selektivně šlechtěno, aby se eliminovala snáška vajec. Snáška vajec je tendence ptáka pokoušet se snést vejce. Některá plemena dnes inkubaci vajec brání do té míry, že jediným spolehlivým způsobem, jak v inkubaci pokračovat, je umělá inkubace vajec.

Krůty inkubují vejce v průměru asi 28 dní. Kachny, s výjimkou kachny pižmové, se také dožívají průměrné doby života asi 28 dní. Kachny pižmové to trvá asi o týden déle. Husy inkubují vejce 28 až 33 dní.

Divoké kachny a husy mají různou inkubační dobu. Kachny divoké, jeden z nejběžnějších a nejznámějších druhů, se dožívají průměrné doby 28 dní. Jiným kachnám a husám může trvat 21 až 33 dní, než se vylíhnou z vajec.

Dali mi tip, že na jednom místě na řece Rhôně je zátoka, kde se shromažďuje mnoho ptáků. 19. listopadu jsem se tam jel podívat.

Všechny druhy jsou pro tato místa (stejně jako pro Novosibirskou oblast) obecně běžné, ale skutečnost, že jsou shromážděny na jednom místě, je působivá.

Kachna chocholatá:

Kachna divoká (kde bychom bez ní byli):

Volavka popelavá (už se stmívalo):

Z těch, kteří se více či méně úspěšně nefotografovali, byli to lopatkaři, konipasi bílí a ledňáčci.

O kousek dál, na samotné Rhôně, se vyskytovali rackové chechtaví:

A obrovské množství chocholatek (několik stovek):

24.11.2016 04:36 24.11.2016 04:36:26

Kachňata na kachním jezeře v Akademgorodoku

20.05.2016 22:05 20.05.2016 22:05:15

Včera, 19. května 2016, jsem na kachním jezeře v Akademgorodoku pozoroval hnízdo kachňat (nejméně 9).

20.05.2016 22:05 20.05.2016 22:05:15

Schůzky z Milána

24.12.2015 04:42 24.12.2015 04:42:41

Od 28. do 30. listopadu jsem cestoval z Ženevy do Milána. Hlavní cíl samozřejmě nebyl ornitologický, ale i tak se ptáky nedalo minout.

Na městských rybnících v parcích bylo nečekaně mnoho slípek lyskonohých. Předtím jsem slípku lyskonohou viděl jen jednou – u Ženevské fontány. V Miláně je to zřejmě běžný pták.

Navíc vycházejí na pevninu a nechávají lidi přiblížit se docela blízko.

Kromě nich se na nádržích vyskytují i kachny divoké,

a také nějaké podivné kachny, pravděpodobně hybridy divokých kachen:

Také se tam vyskytuje mnoho racků chechtavých:

Také jsme narazili na siskiny:

Setkání s vranami šedými pro mě bylo poněkud nečekané – koneckonců jsem je v Ženevě (jen 250 km vzdušnou čarou) nepotkal, tamní vrány jsou černé.

24.12.2015 04:42 24.12.2015 04:42:41

Ptáci Ženevského jezera od 19. října

24.10.2015 00:22 24.10.2015 00:22:29

18. října jsem byl opět v Ženevě. Lze si všimnout těchto ptáků:

Cestou do Ženevy jsme potkali červenku:

Konečně se mi podařilo pořídit dobrý záběr rehka černého na těchto místech:

Vodonoška poblíž Ženevské fontány. Když se objevila, musel jsem naléhavě změnit objektiv na teleobjektiv (fotil jsem obecné záběry), nedopadlo to moc dobře, ale přesto.

Také se tam vyskytuje spousta racků chechtavých:

A větší (možná rackové stříbřití):

Na jednom místě (poblíž mostu přes Rhônu) jsme narazili na:
Labuť velká a volavka popelavá:

A k tomu ještě kachna divoká:

A nezastřelený ledňáček.

Obecný seznam druhů, které se v současnosti vyskytují ve Švýcarsku a Francii, je následující:

1. Deryaba (Turdus viscivorus)
2. Červenka (Erithacus rubecula)
3. Sýkora uhelná (Periparus ater)
4. Poštolka obecná (Falco tinnunculus)
5. Píka obecná (Certhia familiaris)
6. Vodonoška (Gallinula chloropus)
7. holub skalní (Columba livia)
8. Potápka chocholatá (Podiceps cristatus)
9. Racek stříbřitý (Larus argentatus)
10. krahujec (Accipiter nisus)
11. Powderbird (Poecille montanus)
12. Havran obecný (Corvus corax)
13. Morčák bělohlavý (Mergus merganser)
14. Polévka ocasátá (Aegithalos caudatus)
15. Konipas bílý (Motacilla alba)
16. Ledňáček říční (Alcedo atthis)
17. Polák červenohrdlý (Netta rufina)
18. Černohlavec (Sylvia atricapilla)
19. Sýkora koňadra (Parus major)
20. Kos černý (Turdus merula)
21. Strakapoud velký (Dendrocopos major)
22. Kormorán velký (Phalacrocorax carbo)
23. Lyska obecná (Fulica atra)
24. Straka obecná (Pica pica)
25. Sojka obecná (Garrulus glandarius)
26. Holub hřivnáč (Columba palumbus)
27. Zlatý hřeben (Regulus regulus)
28. Sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus)
29. Kachna divoká (Anas platyrhynchos)
30. Vrabec domácí (Passer domesticus)
31. Káně lesní (Buteo buteo)
32. Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus)
33. Špaček obecný (Sturnus vulgaris)
34. Labuť velká (Cygnus olor)
35. Rehek černý (Phoenicurus ochruros)
36. Vrána obecná (Corvus corone)
37. Volavka popelavá (Ardea cinerea)

24.10.2015 00:22 24.10.2015 00:22:29

Pozorování ve Švýcarsku a Francii 3.–4. října 2015. Druhá část – Ženevské jezero

09.10.2015 22:31 09.10.2015 22:31:28

Po krátké cestě kolem Sainte-Genie jsem dorazil do Ženevy (přesněji k břehům Ženevského jezera). Počasí bylo zatažené a focení moc nepřeje, ale i tak se mi podařilo vyfotit pár lidí.

Tady je například kachna divoká. Pro nás v Novosibirsku je to nejběžnější pták, ale i tak je hezké ho tu vidět.

Existuje mnoho hejn ptáků, jako jsou tito, které jsem identifikoval jako velké kormorány:

Rackové (pokud chápu, rackové černohlaví v podzimním peří):

Úspěšná kombinace bílé labutě a černé lysky.

No, obecně vzato, Ženevské jezero zatím nepřineslo jediný druh, se kterým bych se v Karasuku nesetkal (i když labutě tam nedovolí dostat se tak blízko a lysky jsou také mnohem plachější). Ale to je jen začátek – uvidíme.

09.10.2015 22:31 09.10.2015 22:31:28

Jaro stále přichází

26.04.2015 00:33 26.04.2015 00:33:23

Dnes mě potěšilo velké množství setkání, včetně ptáků, které jsem letos předtím neviděl.

Na takzvaném Kachním jezeře je mnoho žab a ty už mají vajíčka.

V malém lesíku na okraji Gorodoku jsou současně pozorováni klokani (sbírající hnízdní materiál), drozdi zpěvní, pěvci a ostruhy. Obecně se zdá, že pěvci (kterí zde byli před pár lety poměrně vzácní) se nyní stali běžným ptákem.

Na rybníku v Botanické zahradě se objevil konipas horský a jespák obecný (zatím se nepodařilo přesně určit). Oba druhy letos v Novosibirsku zatím nebyly pozorovány.

Pak jsem potkal pár havranů, kteří při mém přiblížení začali hystericky křičet. Po krátké hře na „horko a zimu“ bylo jejich hnízdo nalezeno.

Dále jsme narazili na lindušku stromovou

Veverka pózovala dobře:

Odvahu mu ztratilo to, že chvíli stál na místě a hned neutekl.

Dvakrát byl zaznamenán párek tetřeva hlušce (pravděpodobně tentýž).

Dále se u Bobrova rybníka vyskytovaly kachny divoké

a tyrkysové pískající (pár).

Zkontroloval jsem ptačí budku, která byla instalována na podzim, a zjistil jsem, že poblíž ní na tyči sedí špaček. Přesněji řečeno, špaček stál na drátu – z nějakého důvodu na jedné noze.

Když jsem přišel domů, našel jsem u krmítka pro ptáky tři hýly – v poslední době ke krmítku skoro nikdo nelétal – a tady to máte.